Jsme připraveni na dopady změny klimatu? Vláda spouští akční plán

Změna klimatu
Sucho
SDGs

Změna klimatu může zásadním způsobem ovlivnit náš život, přírodu i ekonomiku. Extrémní projevy počasí v posledních letech vyvolaly řadu teplotních rekordů, sucha, požárů, snížení rezerv podzemní vody, ale také prudké přívalové deště a povodně. Vláda na obranu proti dopadům extrémního počasí uvedla 16. ledna 2017 do života Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který připravilo Ministerstvo životního prostředí.

Přesah adaptačních opatření

Akční plán je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR z roku 2015. Ta identifikovala prioritní oblasti, u kterých se předpokládají největší dopady klimatické změny. Týká se všech ministerstev a byl připravován v rámci mezirezortní spolupráce se zapojením vědeckých institucí i nevládních organizací. Jeho obsah je strukturován podle jednotlivých projevů změny klimatu, popisuje jejich dopady, zranitelnost a rizika. Podle vyjádření MŽP tak umožňuje vnímat adaptaci na změnu klimatu komplexně, ale rovněž i příležitosti, které s sebou tato změna nese. Řada opatření má vícenásobné přínosy a přispívá k adaptaci na více projevů změny klimatu.

Úspory a nezávislost

Realizace adaptačních opatření bude probíhat především podle konkrétních potřeb na lokální a regionální úrovni. Jde o ekosystémová opatření a plánování v rámci daného území, sdílenou odpovědnost za udržitelné řízení vodních ekosystémů, šetrné hospodaření na zemědělské a lesní půdě, rozvoj sídelní a dopravní infrastruktury apod. Adaptační opatření a úkoly mají přesně určené termíny, odpovědnost za plnění, zdroje financování a odhad nákladů na realizaci. Součástí NAP je také systém vyhodnocování realizace jednotlivých opatření a soustava indikátorů. Obsahuje 33 specifických cílů a jeden průřezový cíl věnovaný vzdělávání, výchově a osvětě. Jednotlivé cíle jsou naplňovány 52 prioritními opatřeními, která jsou rozpracována do konkrétních 161 úkolů.

„Jejich realizací bude naše země mnohem méně zranitelná vůči katastrofickým projevům klimatické změny. Navíc nám uvedená opatření mimo jiné přinesou mnohé úspory a jistou nezávislost na klasických surovinových a energetických zdrojích. Přizpůsobit se změně klimatu znamená připravit se na povodně, sucho, ale i třeba chránit se proti vlně veder ve městech, šetřit vodou, zlepšit ovzduší nebo chránit půdu, lesy, přírodu. Znamená to zlepšit naše životní prostředí a tak i kvalitu života. Financování opatření bude zajištěno primárně z evropských zdrojů, na některé úkoly budou muset ministerstva najít peníze ve svých rozpočtech v průběhu příštích několika let,” přibližuje NAP ministr ŽP Richard Brabec.

Ekologové jsou ještě striktnější

K NAP se vyjadřovalo Hnutí DUHA, které kritizovalo, že v době mezirezortního připomínkového řízení MŽP ustoupilo v řadě bodů, týkajících se lesního a vodního hospodářství, nátlaku Ministerstva zemědělství. Například snížení maximální povolené velikosti holosečí a povinnosti správců státních lesů hospodařit přírodě blízkými postupy, včetně změny druhové skladby lesů. „Zdravé lesy s přirozeným druhovým složením, bez holosečí, přemnožené zvěře a s podílem odumřelého dřeva mají velký potenciál zadržovat vodu v krajině. A jsou nakonec potřebné i pro udržitelnou produkci dřeva,“ zdůrazňují ekologové.

Upozorňují také na absenci plánů na ochranu a rozšíření území s divokou přírodou. Území divokých lesů považují za ideální přírodní laboratoř pro sledování dopadů klimatických změn na lesní ekosystém, díky čemu pak můžeme lépe plánovat udržitelné hospodaření v lesích. Přírodnímu vývoji je na našem území ponecháno jen 0,3 % z celkové rozlohy, zatímco stále narůstající zastavěná plocha zabírá 11 %.

V oblasti vodního hospodářství hnutí poukázalo na požadavek MZe, aby byl adaptační plán založen na stavbě velkých vodních nádrží. Podporuje postoj MŽP, které chce zvýšit přirozené schopnosti vodních toků a niv zadržovat a poskytovat vodu. Přírodě blízká, tzv. měkká opatření jsou nejen levnější, ale i účinnější.

Technické postupy by měly být doplňkem k samoregulačním schopnostem přírody. MZe oponovalo také plánu na revitalizaci vodních toků, přesto, že narovnaná koryta řek jsou v kritických situacích riziková. „Během minulého století se délka našich vodních toků snížila o třetinu a tím se zvýšilo nejen riziko povodní, ale i sucha, neboť voda z krajiny daleko rychleji odtéká,“ odůvodňuje Hnutí Duha svoje výhrady.

Příklady dobré adaptační praxe

Na jedné straně ekologové volají po tvrdších adaptačních opatřeních, ale na straně druhé u nás adaptační procesy již probíhají. V posledních letech bylo postupně realizováno několik desítek zajímavých projektů z iniciativy veřejné správy, příspěvkových a rozpočtových organizací jako jsou školy a akademické instituce, neziskových organizací a podnikatelských subjektů. V loňském roce byly dokonce poprvé oceněny v soutěži „Adaptační opatření roku“, kterou zaštiťuje MŽP.

Díky grantové podpoře vzniklo několik projektů na zviditelnění naléhavosti adaptačních opatření jako např. „Podpora výměny informací o dopadech změny klimatu a adaptačních opatření na národní a regionální úrovni“ s webovými stránkami Adaptace na změnu klimatu, nebo UrbanAdapt podporující rozvoj adaptačních strategií v podmínkách měst s využitím ekosystémových přístupů. Ke zmírnění možných negativních dopadů změny klimatu na města a obce v České republice by měl napomáhat projekt Adaptace sídel na změnu klimatu, zaměřený na praktická řešení a sdílení zkušeností. Veřejnost může sledovat vývoj klimatu na našem území a najít odborné odpovědi na otázky na webu Klimatická změna.cz. Adaptačními opatřeními se zabývá také spousta domácích i mezinárodních organizací jako například iniciativa Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, která sdružuje klimaticky odpovědná evropská města a obce.

Taháme všichni za jeden provaz

Kořeny adaptační strategie České republiky sahají do roku 1992, kdy byla Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru přijata Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (angl. zkratka UNFCCC). Její cíle vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: Směřování k evropskému akčnímu rámci“ zveřejněné v roce 2009 a z Adaptační strategie EU z roku 2013. Evropská strategie zdůrazňuje tři hlavní cíle: zvýšit odolnost členských států, jejich regionů a měst; zlepšit informovanost pro rozhodování o problematice adaptace na změnu klimatu; a zvýšit odolnost klíčových zranitelných sektorů vůči negativním dopadům změny klimatu. Tyto cíle sleduje i náš implementační NAP.

Opodstatněnost cesty udržitelného rozvoje, na kterou vykročil svět v Rio de Janeiru v roce 1992, potvrzují satelitní údaje i jiná meteorologická měření. Podle údajů NOAA, vědecké vládní agentury USA, která zkoumá oceány a atmosféru, byl loňský rok 2016 nejteplejším rokem v novodobé historii (tj. od začátku měření v roce 1880). Teplota byla oproti průměru vyšší nad oceány o 0,75 ºC a nad pevninami o 1,43 ºC než v dosud rekordním roce 2015. Loňský rok byl pátým rokem v 21. století, kdy byl překonán teplotní rekord a 40. rokem, ve kterém roční teplota přesáhla průměr 20. století. Nové století přineslo jedny z nejteplejších let naší známé historie. Globálně nejteplejší rok 2016 byl rekordním v Severní Americe. V Jižní Americe a Africe byl historicky druhým, v Evropě a Asii třetím, v Austrálii a Oceánii pátým nejteplejším. Nejteplejším rokem v historii České republiky s naměřenou průměrnou teplotou 9,4 ºC byl (od začátku měření v roce 1775) rok 2015, který překonal do té doby rekordní rok 2014.

-bea-

Video