Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních

SDG 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních

Inkluzivní růst
Mír
Spravedlnost
SDGs
Cíle udržitelného rozvoje
OSN
Budoucnost

Aby univerzální lidská práva byla skutečně univerzální. Nikdo by neměl být diskriminován místem svého narození.

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky stoupl jejich počet pod mezinárodní ochranou v polovině roku 2014 na 13 milionů. Protože dynamika migrace se v letošním roce, zejména vinou syrské krize, ještě zrychlila, měli bychom se primárně zabývat mitigačními opatřeními, tedy předcházet situacím, které nutí lidi opouštět své domovy. Přestože imigrace do některých zemí s sebou prokazatelně přinesla ekonomické a demografické výhody (viz článek UCL, University of Berkeley nebo The Economist), jiné případy vedly ke zvýšení kriminality a sociální tenze. Bavíme-li se o uprchlících, kteří odpovídají definici Úmluvy o postavení uprchlíků OSN, což jsou lidé, kteří mají "oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů", musíme nutně dospět k závěru, že oni sami, nikoli obyvatelé jejich cílových destinací, jsou primární obětí vynucené migrace. Cíle udržitelného rozvoje se proto zaměřují na eliminaci všech hlavních příčin masové migrace, zejména tedy "push faktorů", což jsou války, chudoba, sucha, povodně, dlouhodobá neúroda a vysoká kriminalita.

Příčinou mnohých sociálně negativních jevů bývají často nekompetentní rozhodnutí místních vlád i samospráv, respektive rozhodnutí motivovaná skupinami, jejichž zájem není shodný se zájmem veřejným. Součástí tohoto cíle je proto nejen snaha o posílení kompetencí a zprůhlednění procesů ve veřejných institucích a vyšší vymahatelnost práva, ale také systematický boj proti korupci. Korupce, úplatkářství, krádeže a daňové úniky totiž připravují rozvojové země ročně o asi 1,26 bilionu USD.

K nastavení efektivně fungující státní správy nestačí vytvořit institucionální strukturu a schválit mezinárodními organizacemi doporučenou legislativu. Je potřeba aktivně zapojit obyvatelstvo. Každý občan Země by si měl být vědom svých práv a být připraven je vymáhat; k tomu je nutné, aby měl zajištěn přístup k informacím. Výchova k fungování v občanské společnosti a práce s informacemi by měly být součástí univerzální školní docházky.

Stoprocentního alespoň základního vzdělání lze dosáhnout ale pouze za předpokladu, že se výrazně podaří zredukovat dětskou práci (International Labour Organization uvádí, že v roce 2012 se dětská práce týkala 168 milionů dětí) a také v případě, že budou vyrůstat v důstojných podmínkách, v bezpečí. Další smutná statistika související s válkami a nucenou migrací ukazuje, že počet dětí opouštějících základní školu v zemích zasažených konfliktem dosáhl v roce 2011 28,5 milionu, to je přibližně 50 %.

Aby bylo možné donutit rodiče posílat své děti do škol, bude potřeba striktně dokumentovat všechny nově narozené děti. Povinnost opatřit pro dítě rodný list pomůže také se zaváděním povinného očkování a tím pádem eliminací některých, zejména infekčních, nemocí.

Pokud se podaří eliminovat dětskou práci a dosáhnout plné gramotnosti i v nejchudších zemích, bude nutné zdemokratizovat také přístup k informacím. To lze dosáhnout pomocí rozšíření přístupu k internetu, zlepšováním digitální gramotnosti a implementací programů celoživotního vzdělávání.

Kromě válek, tedy institucionalizovaného násilí mezi abstraktními skupinami, je potřeba se vypořádat také s tím, s čím se lidé mohou setkat v každodenním životě. Základním předpokladem dosažení udržitelného rozvoje je redukce násilí a snížení počtu násilných úmrtí. Podle Zprávy Úřadu pro drogy a kriminalitu OSN jsou na vrcholu žebříčku zemí s nejvyšším počtem vražd prakticky jen ty z Jižní a Střední Ameriky a subsaharské Afriky. To poukazuje na provázanost jednotlivých Cílů (zde zejména s cílem 1 – vymýcení chudoby) a na nutnost globální aplikace filosofie udržitelného rozvoje tak, abychom dokázali bojovat se všemi sociálními neduhy zároveň.