Zdravé lesy se stanou přírodní elektrárnou budoucnosti

Lesy
Energetika
Obnovitelné zdroje
SDG7

Lesní dřevo bývalo jediným zdrojem tepelné energie pro lidi po celé zeměkouli od nepaměti. Stalo se jim s objevením ohně a jeho dominance oslabila až v druhé polovině 18. století na začátku průmyslové revoluce, která pro zvyšování energetické spotřeby podnítila těžbu uhlí. O století později se začalo s těžbou ropy. Nicméně v chudých zemích lidé i nadále topí téměř výhradně dřevem.

Globální cíle udržitelného rozvoje počítají s postupným nahrazováním fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů, mezi které patří i biomasa. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) poskytuje dřevní hmota až 40 % současné globální dodávky energie z obnovitelných zdrojů, tedy stejný objem jako sluneční, vodní a větrná energie dohromady.

Asi 50 % celosvětové produkce dřeva (tj. 1,86 miliardy m3) se využívá jako zdroj energie pro vaření, topení a výrobu elektřiny. Celá třetina domácností na planetě si připravuje jídlo jen díky dřevu. Znamená to, že pro 2,4 miliardy lidí je biomasa nezbytná pro vařenou stravu, převařování rizikové vody a teplé obydlí.

Do zpracování dřeva pro energetické účely je na částečný nebo plný úvazek zapojených téměř 900 milionů lidí, převážně v rozvojových zemích. Modernizace tohoto odvětví by měla pomoct oživit venkovské ekonomiky a stimulovat rozvoj podnikání. Větší investice do výroby energie z dřevní hmoty a pokročilých technologii pro využívání palivové biomasy můžou přinést nejen nárůst pracovních míst, ale i prostředků k financování lesního hospodaření. Nové technologie se zaměřují na maximální využití dřevního odpadu, například ve formě tekutých biopaliv pro pohon aut a letadel. Dřevní hmotu proto můžeme považovat za palivo budoucnosti.

Stromy ve městě pro nás pracují

Města osázená zelení poskytují nejen vyšší kvalita života, lepší vzduch, příjemnější životní prostředí, ale i nižší náklady na tepelnou energii. V oblastech s horkým a suchým klimatem se díky stromům snižuje teplota vzduchu a tím i náklady na klimatizaci. FAO upozorňuje, že strategicky rozmístěné stromy v městských oblastech mohou ochladit vzduch o 2 až 8 °C. Ve studenějších klimatických podmínkách zase lesy, nebo jen stromy vysazené jako větrolamy, za chladného větrného počasí poskytují ochranu proti větru a chrání půdu před erozí. Správně vysazené větrolamy kolem domů mohou ušetřit i energii na vytápění.

Globálně lesy představují zásobárnu energie, která je asi desetkrát vyšší než roční spotřeba primární energie na celém světě. Jako zdroj obnovitelné energie mají značný potenciál pro splnění globální energetické poptávky, která sleduje zmírňování následků klimatické změny v rámci podpory udržitelného rozvoje. Klíčem ke zvýšení úlohy lesů jako hlavního zdroje obnovitelné energie jsou větší investice do technologických inovací a udržitelně obhospodařovaných lesů.

Růst oblastí s udržitelně hospodařícím soukromým sektorem, využívajících čisté a efektivní kotle na dřevní biomasu, stejně jako přibývání komunitních „woodlots“ (lesíky, či lesní parcely, vyčleněné pro zpracovávání nejrůznějších lesních produktů, sloužící na rekreační, vzdělávací účely apod.) může dát milionům dalších lidí v rozvojových zemích přístup k levným, spolehlivým a obnovitelným zdrojům energie.

Lesy stále v ohrožení

Lesy pokrývají třetinu povrchu planety Země. Zabírají přes 41 milionů km2, což je čtyřikrát větší plocha než rozloha Evropy. Před osmi tisíci lety, než se začaly kácet a vypalovat kvůli zemědělství a výstavbě obydlí, pokrývaly více než polovinu souše. Lesnatost závisí na klimatických podmínkách, ale i na působení člověka. Plocha lesů nepřevyšuje ani 10 % z celé rozlohy u každé čtvrté země světa.

K obrovskému úbytku původních lesů dochází nejvíc v tropických oblastech. V tomto století jich ubývá ročně kolem 130 000 km2, v druhé polovině 20. století však byla tato čísla ještě vyšší. Ztráty lesních ploch se nedaří úplně zastavit, ale alespoň postupně snižovat. Podle údajů FAO se snížil čistý úbytek lesů hlavně díky soustavnému zalesňování. V letech 2000–2010 zaniklo na světě bez kompenzace 52 000 km2 lesů, takže ztráta lesní plochy je o třetinu menší, než tomu bylo na konci tisíciletí.

Na území Evropy se v posledních letech také zásluhou dotací povedlo rozšířit lesní plochy o 7 000 km2. Velkoplošný zalesňovací program v rámci boje proti rozšiřování polopouští a pouští probíhá v Číně, kde ročně osázejí semenáčky stromů rozlohu až 30 000 km2. Čína kompenzuje záporné asijské statistiky, o které se zasloužilo ničení lesů zejména na území Indonésie a Malajsie. Světovým problémem je úbytek jihoamerických deštných pralesů v povodí Amazonky, stejně jako porostů ve střední Africe. V Severní Americe je rozloha lesů více méně stabilizovaná, přestože Kanada těžbu dřeva stále rozšiřuje. S úbytkem lesů se naopak potýká Austrálie. V jihovýchodní části tohoto kontinentu dochází v posledních letech k velkoplošným požárům.

Využíváme ekosystémových služeb

Les je multifunkční ekosystém, který pro nás produkuje širokou škálu služeb. Kromě produkce dřeva a biomasy pro průmyslové a energetické využití je hlavně významným krajinným prvkem s vysokou úrovní biologické rozmanitosti. Největší biodiverzitu na Zemi skrývají tropické pralesy, kterým se ne náhodou říká „zelená plíce Země“. Jsou totiž významným zdrojem kyslíku. Lesy zachycují z ovzduší prachové částice a mnohé škodliviny, včetně oxidu uhličitého. S tím souvisí hojně využívaná rekreační funkce lesa.

Dost pozdě si člověk začal uvědomovat, jak velkou zásluhu mají lesy pro stabilizaci klimatu. Představují přirozenou ochranu proti větru a jejich specifické mikroklima snižuje teplotní extrémy a udržuje vlhkost. V povodňových obdobích se často víc, než umělé zásahy do krajiny, osvědčuje rozložení dešťových srážek a přirozená absorpční funkce lesa. Les snižuje riziko vzniku povodní, zpevňuje krajinu, působí proti půdní erozi. Lesní pásy, osvědčené ve svažitých terénech, dokazatelně snižují odnos půdy.

Ochrana lesů v mnoha zemích pokulhává

Rozvojová politika stále nedoceňuje hodnotu lesních ekosystémů a biologické rozmanitosti, zejména v otázce globálního odlesňování. Vazby mezi biologickou rozmanitostí, ekosystémovými službami a lidským blahobytem jsou ústředním tématem Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD). Smluvní strany úmluvy přijaly Strategický plán pro biologickou rozmanitost na roky 2011-2020, který se zabývá základními příčinami úbytku biodiverzity. Mezi jeho nejdůležitějšími cíli je snížení ztráty lesů alespoň o polovinu, omezení jejich degradace a fragmentace, a řízení lesnictví udržitelným způsobem. Zachování biologické rozmanitosti, ochrana a obnova ekosystémů zásadně přispívá ke zmírňování změn klimatu.

V současnosti spadá 13 procent celosvětové rozlohy lesů pod právní ochranu státních a jiných rezervací. Nejvíc chráněných lesů (23 procent) je v Asii. V Evropě je jich chráněno 12 procent, ale přesto pětina lesních stromů odumírá. Účinnost chráněných území zkoumá pro CBD Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN). Sbírá údaje z více než 4 000 chráněných území ze stovky zemí. Pouze pětina hodnocených chráněných území však vykazuje odpovídající péči o přírodu a krajinu.

V českých lesích se rapidně mění druhová skladba zvěře

A jak jsme na tom u nás doma? České lesy zabírají plochu 2,6 milionu hektarů, ve vlastnictví státu je zhruba 60 % lesních ploch. Podle dat Českého statistického úřadu je dnes na našem území nejvyšší podíl lesů v porovnání s rokem 1750, kdy se díky osvícenským reformám Marie Terezie začalo v lesích regulérně hospodařit. S rozlohou lesů roste i těžba dřeva, která se v posledním desetiletí pohybuje mezi 15 až 17 miliony kubíků. Pro zachování udržitelnosti by se však těžba už dál zvyšovat neměla.

Rozšiřování lesů se spolu s péčí o zvěř a mírnějším zimám odráží i na zvyšování stavů lesní zvěře. Zatím co před několika desítkami let myslivci stříleli hlavně bažanty a zajíce, dnes dominuje lesům i polím přemnožená spárkatá zvěř a divoká prasata. Počty zastřelených divočáků v posledních letech přesahují počet 100 000 kusů za jednu loveckou sezónu, zatím co v období socialismu se lovili jen v počtu několika stovek. Rekordní čísla se objevují také u ulovené srnčí zvěře (stabilně přes 100 000 kusů). Na druhé straně se u nás přestaly lovit koroptve a musel se omezit lov zajíců, kteří se zase naopak v 70. letech lovili v počtech překračujících milion kusů za sezonu.

Proměna druhové skladby se týká také lesních dřevin. Přirozeně by měly v našich lesích převládat duby, buky a jedle. Listnatých dřevin je však jen 26 %. Převládá smrk, který zabírá přes 50 %, následuje borovice (17 %), buk, dub (oba kolem 7 %), modřín, bříza, jedle (1 %) a další, hlavně listnaté stromy s výskytem pod 1 %. Při obnově lesních porostů se postupně zmenšuje plocha smrku, který u nás původně tvořil kolem 11 % lesů.

Ekologové upozorňují na nebezpečí uhynutí téměř třetiny stávajících smrčin v českých lesích a doporučují vysazovat smíšené porosty, které jsou mnohem odolnější. Větší výsadba listnatých stromů, pestrost druhů a omezení holosečí v našich lesích je důležité nejen pro udržování vody v krajině, ale i celkovou adaptaci lesů na měnící se klima.

Organizace spojených národů stanovila Mezinárodní den lesů s cílem šířit povědomí o významu všech typů lesů. Byl vyhlášen na valném shromáždění OSN v roce 2012 a poprvé se slavil 21. března 2013. Při příležitosti tohoto dne se rozbíhají celosvětové kampaně na podporu místních, národních i mezinárodních aktivit, podporujících zachování a obnovu zdravých lesů.

Umíte zodpovědět 10 otázek na téma lesy a energie? Zkuste jednoduchý kvíz FAO

-bea-

Video

Přílohy

PřílohaVelikost
infografika_fao_k_lesum_a_energetice.pdf2.57 MB