Kácím, kácíš, kácíme...

Zdravé lesy – účinná zbraň proti klimatické změně

COP21
Lesnictví
Akční agenda Lima–Paříž
Odlesňování
Palmový olej
Ekosystémy

COP21 prosazuje politiku nulového odlesňování.

Udržitelné hospodaření a ochrana lesních ekosystémů přispívá k hospodářskému růstu, snižování chudoby a k větší bezpečnosti potravin. Z globálního pohledu jde o nákladově efektivní akci, která pomáhá přizpůsobit se změně klimatu a zajistit živobytí domorodým obyvatelům a místním komunitám.

V rámci Akční agendy Lima–Paříž byla pro oblast ochrany lesů vytvořena iniciativa Závazky k nulovému odlesňování výrobců a prodejců komodit. Jejím cílem je eliminovat odlesňování, zapříčiněné pěstováním zemědělských komodit – jako je palmový olej, sója, celulóza, papír a produkty z hovězího masa – nejpozději do roku 2020, v souladu s deklarací, podepsanou na Klimatickém summitu OSN v New Yorku v roce 2014. Do iniciativy se zapojily významné mezinárodní organizace v čele se Světovým ekonomickým fórem, Aliancí tropického pralesa (TFA), Fórem spotřebního zboží (CGF) a Světovou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (WBCSD).

Tato iniciativa se v první řadě zaměřuje na zastavení odlesňování tropických pralesů v jihovýchodní Asii, střední a západní Africe a v regionech Latinské Ameriky. Podíl palmového oleje, týkající se závazků nulového odlesňování, se zvýšil přibližně na 60 % v roce 2014 a až na 80 % podle odhadů začátkem roku 2015. Má tudíž potenciál snižovat emise CO2 o 400–450 milionů tun za každý rok, až do cílového roku 2020. K zastavení odlesňování kvůli produkci palmového oleje se již zavázalo přes 20 největších světových potravinářských společností. Jak důsledně uplatňují svoje závazky v praxi lze zjistit zejména prostřednictvím dodavatelských řetězců palmového oleje.

Aliance tropických lesů 2020

Aliance tropických lesů (TFA 2020) byla založena v roce 2012 na summitu Rio+20 poté, co se Fórum spotřebního zboží zavázalo k nulovému odlesňování do roku 2020 pro vybrané komodity (palmový olej, sója, hovězí maso, celulóza a papír). Fórum spolupracuje s vládou USA na vytvoření veřejně-soukromé aliance, jejíž posláním je zmobilizovat všechny zúčastněné subjekty ke spolupráci při snižování kácení tropických pralesů. Sídlem TFA 2020 jsou od června 2015 kanceláře Světového ekonomického fóra v Ženevě, a to díky finanční podpoře vlád Nizozemska, Norska a Velké Británie.

Zachování a obnova lesů je naprosto zásadní pro odvrácení těch nejnebezpečnějších klimatických změn a pro dosažení stanovených globálních cílů. Podle nejnovější zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) je asi 10 % celosvětových emisí skleníkových plynů vázaných na odlesňování a až 20 % ze všech možností na snižování emisí souvisí s využíváním půdy. Lesy jsou nesmírně důležité také jako zdroj potravy, vody a podmínek pro živobytí, proto má jejich zachování a obnova významné místo mezi Cíli udržitelného rozvoje (SDGs), schválenými letos (2015) Organizací spojených národů.

Světová populace by měla do roku 2050 dosáhnout počtu až 9 miliard. Odhaduje se, že bude zapotřebí o 70 % víc potravinových kalorií a nadále se bude zvyšovat také poptávka po produktech ze dřeva. V posledních desetiletích se uspokojování rostoucí poptávky po potravinách a spotřebním zboží řeší často na úkor lesů. Komerční zemědělství se nijak nevyhýbá odlesňování tropických oblastí. Proto jsou dodavatelské řetězce komodit, vypěstovaných bez odlesňování tak rozhodující pro snižování emisí.

TFA 2020 představuje globální partnerství veřejného a soukromého sektoru, ve kterém partneři přijali dobrovolná opatření, individuální i společná, na snížení úbytku tropických lesů, vyvolaného pěstováním zemědělských komodit. Realizace těchto opatření dokáže výrazně snížit celosvětové emise skleníkových plynů, a zároveň zlepší živobytí milionů drobných zemědělců, šetří přírodní stanoviště a chrání tropickou krajinu pro budoucí generace. Představuje klíčový aspekt pro udržitelný a inkluzívní hospodářský rozvoj venkova v tropických lesnatých zemích.

Redukce emisí z odlesňování a degradace lesů

Organizace pro výživu a zemědělství při OSN spustila v posledních cca 30 letech již několik méně úspěšných globálních iniciativ k zastavení odlesňování. Aktuální iniciativa REDD+ (Redukce emisí z odlesňování a degradace lesů) je však mnohem ambicióznější. Vznikla jako součást Rámcové dohody OSN ke změně klimatu (UNFCCC) a na COP21 v Paříži by se měly dotáhnout podmínky její implementace. Jde nejen o snižování emisí z odlesňování, ale i kompenzace zemím, které tato opatření učinily. Realizace REDD+ proto vyžaduje značné množství finančních prostředků.

Ještě před COP21 získala iniciativa REDD+ přes 9,8 mld. USD. Forest Trends´ REDDx Initiative působí v 13 zemích a od roku 2011 určuje, kolik z těchto peněz, jakým tempem, komu a na jaké činnosti bude vyplaceno – ať se jedná o vlády, nevládní organizace, poradce, komunitní organizace apod. Jedním z možných nástrojů pro dodání potřebného kapitálu jsou REDD+ (zelené) dluhopisy. Pařížská dohoda by měla zaručit, že prospěch z nich budou mít zejména domorodé národy, jejichž živobytí závisí na zachování lesů a pralesů.

Mezinárodní nezisková organizace Forest Trends nabídla technickou podporu například kmenu Paiter Surui v brazilském státě Rondônia. Jde o vytvoření historicky prvního, domorodci vedeného projektu REDD, který bude splňovat Verified Carbon Standard (VCS) a Zlatý standard Aliance klimatické, komunitní a biologické rozmanitosti (CCB Standard).  Významným je také AIME program (Accelerating Inclusion and Mitigating Emissions) s cílem posílit domorodé komunity závislé na lesích, aby se ve větší míře podílely na zmírnění změny klimatu. Zde však dochází k velké kritice hlavně ze strany neziskových organizací, že snaha o kontrolu životů lesních národů a drobných rolníků, omezování jejich využívání lesního bohatství je smutným paradoxem v porovnání s rozsáhlým odlesňováním ze strany průmyslového zemědělství, investic do masivních změn infrastruktury a neudržitelné těžby dřevní hmoty ze strany nadnárodních korporací.

Zastavení odlesňování v národních závazcích

V rámci přípravy na COP21 v Paříži si jednotlivé státy vypracovaly svoje národní závazky v oblasti klimatu do roku 2020 (INDCs). Ohledně zastavení odlesňování má nejvyšší závazek Brazílie, která je odhodlána dosáhnout 80 % snížení emisí do roku 2020 díky opatřením v Amazonii. Zároveň s realizací státního plánu zalesnění 12 milionů hektarů půdy by tato opatření umožnila upevnit světové prvenství amazonských dešťových lesů coby zázemí pro nejvyšší počet domorodých obyvatel, při nulovém odlesňování a nulových emisích CO2.

Tak jako každý dobrý úmysl, i ochrana lesů podle REDD+, má svoje rizika. Konkrétně jsou to možnosti nakládání s obchodovatelnými certifikáty – emisními povolenkami, které usnadňují bohatým zemím splnění mezinárodních klimatických závazků. Vše záleží na výsledné dohodě COP21. Pokud korporace získají dostatek emisních povolenek, budou v masivním odlesňování pokračovat.

České lesy těžba neohrožuje

V Česku se lesní hospodaření řídí lesním zákonem. Jeho základním principem je pokud možno nesnižovat procentuální podíl lesů v zemi. Každý les je chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny jako významný krajinný prvek. V praxi to znamená, že zásah do lesního porostu musí být konzultován s příslušným orgánem ochrany přírody. Lesy v České republice nejsou ohrožené nadměrnou těžbou. Naopak, od 30. let minulého století se jejich rozloha zvětšuje. Koncem 18. století měly lesy podíl na celkové rozloze Česka pouze 23 %, zatímco dnes je to 34 % a do roku 2020 se odhaduje až 36 %. Na jednoho člověka u nás připadá asi 420 stromů.

Lesní porosty na našem území nejvíc ohrožují kyselé deště, které se začaly projevovat v 70. letech, díky emisím oxidu siřičitého. Nejvíc poškozené byly porosty v Krkonoších a v Jizerských, Krušných a Lužických horách. Monokultury smrku jsou ke kyselým dešťům nejnáchylnější, proto byly koncem 80. let do těchto oblastí vysazeny odolnější dřeviny – smrky a borovice. Klimatické výkyvy, jako je abnormální sucho, poškození stromů mokrým sněhem nebo bořivým větrem podporují kalamitní přemnožení škůdců (např. kůrovec), jehož důsledkem může být úplný rozvrat lesních porostů.

Pod lupou aktivistů

Není tajemstvím, že k závazku nulového odlesňování se některé firmy přihlásily až po aktivistických nátlakových akcích ekologických organizací. Na společnosti, které ve velkém využívaly ve svých produktech palmový olej od firem, spojených s rozsáhlým odlesňováním, si posvítila například organizace Greenpeace. Díky zviditelňování napáchaných škod, mnoha protestům a peticím se k závazku nulového odlesňování připojila například společnost Colgate – Palmolive a Procter & Gamble (v roce 2014). Z potravinářských firem se mezi prvními do akce zapojily například Nestlé, Mars, Ferrero, dále pak kosmetické firmy L’Oréal a Unilever.

Palmový olej totiž bývá častou složkou čisticích prostředků i nejrůznější kosmetiky. Nejde však o palmový olej jako takový, ale o olej, který vznikl z palem vysazených na místě vypáleného pralesa. S likvidací lesa se zároveň ubírá životní prostor nejrůznějším druhům zvířat. Greenpeace upozorňoval v souvislosti s P&G na ohrožení orangutanů a tygrů sumaterských v blízkosti NP Tanjung Puting v Indonésii. Než se P&G odhodlali ke svému závazku, aktivisté lepili nálepky na šampony Head & Shoulders a ředitelce pro společenskou odpovědnost firmy veřejně předali Zlatou sekeru za podporu odlesňování.

Cesta k nulovému odlesňování, ale také k hlavnímu globálnímu cíli – naší nízkouhlíkové budoucnosti, tedy je a ještě bude dosti klikatá. Má však podporu celé naší planety. Pařížská klimatická konference OSN skončila historickým úspěchem, kdy po dvaceti letech marných snah všech 195 zúčastněných zemí podepsalo novou klimatickou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů. Významně jsme se přiblížili k naplnění principů udržitelného rozvoje, který je hlavní zárukou spokojeného života příštích generací.

-bb-